Oblečení nemusí mít díru ani vybledlou barvu, aby už nebylo stejné jako při nákupu. Každým krokem, sezením nebo oblékáním se textilie natahuje, stlačuje a tře o tělo i další vrstvy. Po stovkách hodin používání se tyto drobné změny sčítají a postupně ovlivňují vzhled, tvar i pohodlí oděvu.
Materiál pracuje při každém pohybu
Při nošení se vlákna a příze opakovaně namáhají. Pletenina se například při pohybu roztahuje a následně se snaží vrátit do původního tvaru. Dlouhodobé mechanické zatížení ale může její vlastnosti postupně měnit. Nejrychleji se to zpravidla projeví na místech vystavených opakovanému tahu, tlaku nebo tření, například na kolenou, loktech, v pase nebo mezi stehny. Látka se zde může ztenčovat, žmolkovat nebo hůře držet původní tvar.
Pružnost se může postupně měnit
U elastického oblečení není důležité jen to, jak moc se dokáže natáhnout, ale také jak dobře se následně vrací zpět. Pokud se tato schopnost zhoršuje, oděv může začít působit volněji, vytahovat se nebo hůře držet na místě. Dobře je to patrné u spodního prádla, kde jsou pas a další pružné části namáhány při každém obléknutí i během celého dne. Změnu elasticity proto někdy poznáme dříve než jiné známky opotřebení.
Tření mění povrch textilie
Při pohybu se látka tře o pokožku, další oblečení, sedadlo nebo například popruh tašky. Z povrchu se mohou postupně uvolňovat drobná vlákna a u některých textilií vznikají žmolky. Žmolkování přitom automaticky neznamená nekvalitní materiál. Záleží na druhu vláken, konstrukci příze a textilie i intenzitě používání. Více namáhaná místa mohou přirozeně stárnout rychleji než zbytek oděvu.
Nošení je jen část celkového zatížení
Textil nestárne pouze na těle. Další zátěž představuje praní, odstřeďování a sušení. Nevhodně vysoké teploty mohou některým materiálům nebo elastickým složkám škodit, zatímco mechanické namáhání při praní přispívá k postupnému opotřebení povrchu. Dodržování symbolů údržby proto nepomáhá jen chránit barvu. Může prodloužit dobu, po kterou si oděv zachová rozměry, pružnost a původní vlastnosti.
Životnost nelze určit pouze podle názvu materiálu. Dvě textilie se stejným složením mohou mít rozdílnou hustotu, konstrukci příze, gramáž nebo způsob zpracování. Roli hraje také kvalita švů a to, zda střih nevytváří v některých místech zbytečně vysoké napětí. Oděv, který stárne pomalu, je tedy výsledkem více faktorů. Kvalitní materiál je důležitý, stejně podstatné ale je, jak je textilie vyrobena, jak je oděv konstruován a čemu je během své životnosti vystaven.
