Ekonomika eurozóny se má podle nejnovější prognózy Evropské komise (EK) letos propadnout až o 7,8%, přičemž její návrat k růstu v letech 2021 a 2022 vypadá slabší, než se dosud předpokládalo.
To bude největší pokles ekonomiky v historii regionu, ale méně dramatický, než Komise očekávala ještě v červenci, kdy předpověděla eurozóně pád o 8,7%.
Druhá vlna pandemie nového koronavirus zastavila zotavování se hospodářství měnového bloku z krize, kterou způsobily jarní blokády po vypuknutí pandemie. Komise v této souvislosti varovala, že ekonomika euroregionu se před rokem 2023 nevrátí na takzvanou předpandemické úroveň.
Komise ve své nejnovější prognóze dále uvedla, že příští rok se eurozóna vrátí k růstu, který však bude slabší, než odhadovala ještě v létě.
Podle EK se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v příštím roce zvýší pouze o 4,2%, namísto o 6,1%, jak předpověděla v červenci.
V roce 2022 Komise počítá se zvýšením HDP eurozóny o 3%, což je také slabší odhad jako v červenci.
Důvodem je velká nejistota, protože virus se znovu rychle šíří v celé Evropě a vlády znovu zavádějí blokády.
Celé Evropské unii (EU) předpovídá Komise v tomto roce pokles HDP o 7,5% a v následujícím roce 2021 jeho růst o 4% a o 3% v roce 2022.
Slovenská ekonomika podle nejnovější prognózy klesne letos o 7,5%, v roce 2021 se jí HDP zvýší o 4,7% a v roce 2022 o 4%.
„Ekonomická produkce EU se vrátí na předpandemické úroveň až v roce 2022,“ uvedl ve čtvrtek místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.
Nejistota v souvislosti s dalším průběhem pandemie nového koronavirus i odchodem Británie z jednotného trhu EU podle Komise zatěžuje vyhlídky na růst.