Evropská unie spustila právní proceduru umožňující uvalení sankcí na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jeho syna Viktora, šéfa tajné služby a dalších 13 osob odpovědných za povolební násilné zákroky vůči demonstrantům. Agentuře AFP to potvrdily diplomatické zdroje v Bruselu.
Souhlas na zařazení Lukašenka a dalších 14 osob na sankční seznam dali velvyslanci 27 členských států. Podle diplomatických zdrojů by to mělo být nejpozději do pátku oficiálně uvedeny také v Úředním věstníku Unie.
Lukašenko je podle diplomatů zodpovědný za násilné represe ze strany státního aparátu, ke kterým došlo před srpnovými prezidentskými volbami a zejména po nich.
Členské země se již dříve dohodly na sankčním seznamu obsahujícím jména 40 osob blízkých Lukašenkovy vládě, které měly být odpovědné za zmanipulování srpnových prezidentských voleb, nepřiměřené potlačování pokojných demonstrací a porušování lidských práv. Tyto osoby mají zákaz vstupu do Unie a zablokován majetek.
Unie se však z prvního kola omezujících opatření rozhodla vynechat Lukašenka v naději, že ho přesvědčí, aby začal dialog s opozicí a ukončí zásahy vůči demonstrantům.
K tomu však nedošlo a tak ministři zahraničí na svém říjnovém zasedání v Lucemburku rozhodli, že na seznam sankcí zařadí i Lukašenka. Na rozšířeném seznamu se ocitl i jeho syn Viktor, který je poradcem pro národní bezpečnost.
Unie odmítla uznat výsledky běloruských prezidentských voleb z 9. srpna a Alexandra Lukašenka nepovažuje za legitimního prezidenta země.