Etiopský premiér Abiy Ahmed, držitel Nobelovy ceny za mír, ve středu nařídil armádě, aby čelila vládě v regionu Tigray.
Tu obvinil ze smrtelného útoku na vojenskou základnu a prohlásil, že došlo k překročení „poslední červené čáry“.
Prohlášení předsedy vlády a údajný útok dobře vyzbrojených složek Lidové osvobozenecké fronty Tigray vyvolaly obavy, že v jedné z nejlidnatějších zemí Afriky opět vypukne válka.
Etiopie sousedí se Somálskem či Súdánem, případný vojenský konflikt by ještě více rozvrátil už beztak nestabilní region Afrického rohu.
V zemi vyhlásili výjimečný stav
Premiér směrem k regionálním silám vzkázal, že jejich konec se blíží. Ty sídlí v sousedním státě Eritrea.
Ta byla v minulosti součástí Etiopie, ale v roce 1993 se osamostatnila. Později vedla s Etiopií dvě desetiletí trvající válku a mír definitivně uzavřeli až v roce 2018.
Etiopie ve středu vyhlásila šestiměsíční výjimečný stav v regionu Tigray s tím, že „nezákonné a násilné akce v rámci regionu Tigray ohrožují ústavu a ústavní pořádek, veřejný mír a bezpečnost, a zvláště ohrožují svrchovanost země“.
Konflikt může trvat dlouho
Ještě v září se v Tigray uskutečnily místní volby. Konaly se proti vůli federální vlády, což ještě zvýšilo politické napětí.
Minulý měsíc se federální vláda rozhodla financovat tento region, ale obešla regionální vládu a finanční prostředky poskytla přímo tamním místním samosprávám.
Tento krok výrazným způsobem rozhněval představitelů osvobozeneckého fronty, který byl před nástupem současného premiéra do funkce v roce 2018 dominantní součástí etiopské vládní koalice.
„Tato válka je nejhorším možným výsledkem napětí, které vládne,“ uvedl ve středu analytik Mezinárodní krizové skupiny William Davison.
„Vzhledem k relativně silnou bezpečnostní pozici regionu Tigray může konflikt trvat velmi dlouho a mít katastrofální následky,“ dodal.