Marie Rečková je klinickou onkologických a zároveň ředitelkou Národního onkologického institutu od jeho založení v roce 2018. Spolu se svým pracovním týmem spolupracuje s pacientskými organizacemi, dává dohromady informace v rámci prevence onkologických onemocnění, vytváří brožury a apeluje na prevenci a screening. Institut také podporuje klinický onkologický výzkum. Screening je podle Marie Rečková, která stále působí i v praxi v Popradu, jednou z největších výzev v onkologii na Slovensku.
Jak dnes fungují screeningy na Slovensku a co si pod tím lze představit?
Screening představuje sekundární prevenci v onkologii. Je to hledání onkologického onemocnění v časném stadiu, ještě v době, kdy nejsou přítomny žádné symptomy, tedy člověk se cítí zdráv. Cílem je zachytit onemocnění v časném, potenciálně vyléčitelná stádiu.
Screening tedy neznamená předcházení onemocnění. Většina onkologických onemocnění nemá jednoduchou screeningovou metodu.
Často se zachytí až na základě nějakých zdravotních projevů. Nálezy bývají zachyceny i náhodně, když pacient podstupuje vyšetření z jiného důvodu při jiném zdravotním problému.
Screeningy se v současnosti doporučují při rakovině tlustého střeva, karcinomu děložního čípku a prsu. Doposud screening na Slovensku probíhal oportunní, tedy bez zvaní.
Od roku 2019 bylo na Slovensku zahájeno pozvání na screening zdravotními pojišťovnami těch lidí, kteří indikováno vyšetření v rámci preventivních prohlídek neabsolvují.
Screening karcinomu prsu je na Slovensku doporučený od 50. roku života do 69 let. V případě karcinomu děložního čípku je screening doporučený již od 23. roku a screening rakoviny tlustého střeva a konečníku od 50. do 75. roku života.
Existují důkazy, že úspěšný screeningový program dosáhneme, když se vyšetření zúčastní alespoň 50 procent lidí.
Například Švédové mají v praxi zavedené screeningy dlouhodobě. Nedávno zveřejnili studii, podle níž ženy, které podstupovali screening, měli o 60 procent nižší úmrtnost na rakovinu prsu než ty, které screening neabsolvovali.
Jak autoři uvedli, pozorovaná nižší úmrtnost je kromě zavedeného screeningu způsobena i zlepšenými léčebnými možnostmi.
Screening je tedy spíše nouzové řešení pro lidi, kteří se vyhýbají standardní prevenci? Jaký je postoj žen k preventivním prohlídkám na Slovensku?
Není pravda, že screening je nouzové řešení. Naopak, pokud hovoříme o screeningu karcinomu prsu, je určen pro celou populaci žen v daném věku. Běžně se provádí u žen, které jsou starší než 50 let, každé dva roky. Při zvýšeném riziku může lékař poslat ženu na mamografické vyšetření v rámci screeningu dříve, v nižším věku, a každý rok.
Jelikož na Slovensku probíhá takové vyšetření v rámci preventivních prohlídek u gynekologa, na screening jsou zvány jen ty ženy, které se preventivních prohlídek, a tedy screeningu v rámci nich, neúčastní.
Nemáme sice přesné údaje, ale předpoklad je, že na preventivní prohlídky chodí přibližně 30 procent lidí. Vědomí národa se mění k lepšímu, ale stále mnoho lidí prevenci zanedbává.
Podle Slovenské statistik na Slovensku dojde k přibližně 300 úmrtím žen na rakovinu prsu, kterým se dalo zabránit. Jsou tato čísla aktuální?
Poslední publikované údaje, které máme na Slovensku k dispozici z Národního onkologického registru, jsou z roku 2011, ale je známo, že karcinom prsu je u žen celosvětově na prvním místě z hlediska nových nálezů i úmrtnosti. Odhaduje se, že na Slovensku máme přibližně 3000 nových případů ročně a necelých 650 žen onemocnění podlehne.
